Od chvíle, kdy se Johnu Connorovi (Nick Stahl) podařilo odvrátit soudný den a zachránit lidstvo před vyhlazením, uplynulo deset let. Nyní dvaadvacetiletý Connor žije mimo obvyklé zvyklosti – bez domova, bez kreditních karet, bez mobilního telefonu a bez práce. Bez jakýchkoliv záznamů o své existenci. Způsobem, který znemožňuje, aby jej Skynet vystopoval.

Ze stínů budoucnosti však jednoho dne vystoupí T-X (Kristanna Loken), dosud nejvyspělejší vražedný stroj Skynetu, který byl vyslán, aby dokončil práci svého předchůdce T-1000. Ve své lidské podobě je T-X stejně krásná, jako je ve skutečnosti nelítostná. A je mnohonásobně silnější, nebezpečnější a destruktivnější než kterýkoliv Terminátor, který přišel před ní.

Tentokrát však není jediným cílem Skynetu John Connor. Nic netušící veterinářka Kate Brewster (Claire Danes) se brzy stane svědkem toho, jak její dávná minulost a nadějná současnost ústí v nepředstavitelnou budoucnost. Pokud ovšem dokáže uniknout vražedné T-X.

Když si Connor a Kate uvědomí, že do příchodu soudného dne zbývají pouze tři hodiny, jejich jedinou nadějí na přežití se stává replika Terminátora T-800 (Arnold Schwarzenegger) – tajemného a nyní již zastaralého robota, který se Connora v minulosti pokoušel zabít. Společnými silami musí zvítězit nad technologicky vyspělejší T-X a odvrátit tak hrozbu soudného dne a nebo odsoudit celé lidstvo k záhubě...

Terminátor 3: Vzpoura strojů je velmi očekávaným pokračováním jedné z nejslavnějších filmových sérií v dějinách. V roce 1984 James Cameron napsal a zrežíroval nyní již kultovní film Terminátor, na jehož úspěch o 7 let později navázal druhým pokračováním Terminátor 2: Den zúčtování.

„Ať se objevím v kterékoliv části světa, ať natočím jakýkoliv film, lidé mi pokládají stále stejnou otázku: ‚Kdy natočíš dalšího Terminátora? Musíš přece natočit ještě jedno pokračování. Prosím, Arnolde, natoč dalšího Terminátora...‘,“ říká Schwarzenegger.

„Terminátor je možná nejslavnější postavou v dějinách filmu,“ podotýká režisér Jonathan Mostow. „Arnold mu propůjčuje vzhled, díky kterému se stal symbolem – černá kožená bunda, boty, sluneční brýle. Kromě Terminátora neznám žádnou jinou filmovou postavu, na jejíž oblečení byste se mohli zeptat kteréhokoliv člověka a on by vám dokázal ihned správně odpovědět.“

„Terminátor je natolik výrazná postava, že se těší zájmu diváků i po dvanácti letech, během nichž se neobjevil v žádném novém filmu,“ podotýká producent Andrew G. Vajna. „Zanechal v lidech natolik pozitivní dojem, že v jejich myslích celou tu dobu přežil.“

„Je mi velkou ctí, že se mohu podílet na filmové sérii s natolik univerzálním poselstvím,“ říká Schwarzenegger. „Příběh je pochopitelný pro každého bez ohledu na jeho národnost či prostředí, odkud pochází. Vzhledem k obrovským technologickým pokrokům, které lidé učinili během několika posledních let, si každý uvědomuje reálnou podstatu hrozby, že jednoho dne mohou stroje získat převahu nad lidmi a díky své myšlenkové a fyzické vyspělosti lidstvo zcela nahradit.“

Vajna je přesvědčen, že základní myšlenka tohoto filmu je v dnešní době mnohem více aktuální a provokativní než kdykoliv dříve. „Stále více se stáváme závislými na počítačích, které v dnešní době ovládají téměř vše – od rozvodů elektrické sítě až po automobily. Se stoupajícím množstvím povinností, které jsme jim svěřili, stoupá také riziko, že nad jejich funkcí jednou ztratíme kontrolu. Co se stane, pokud začnou stroje přemýšlet? Co se stane, pokud se postaví proti nám? V kombinaci s lidskou fascinací cestováním v čase a pozměňováním budoucnosti je tato základní myšlenka poměrně děsivá, ale zároveň také velmi zajímavá.“

Jedním z nejtěžších úkolů, se kterými se producenti během přípravy filmu setkali, byl výběr vhodného režiséra. Museli najít člověka, který byl dokázal udržet integritu předchozích dvou dílů a zároveň přidal do historie této filmové série vzrušující novou kapitolu. (James Cameron odmítnul nabídku podílet se jako režisér na třetím dílu Terminátora a dal přednost novým filmovým projektům.) „Jim je fantastický režisér a jeho první dva díly nasadily laťku hodně vysoko,“ říká Vajna. „Museli jsme najít někoho, kdo by se dokázal zhostit tohoto nelehkého úkolu a odvyprávěl zajímavý příběh, který by se nespoléhal jenom na oslnivé vizuální efekty. Cítili jsme, že Jonathan Mostow je na začátku skvělé kariéry.“

„Na prvních dvou dílech Terminátora se mi libí to, že jsou plné dojemných a emotivních scén a zároveň také překypují akcí a dokonalými vizuálními efekty. Nejdůležitější je však to, že v obou případech disponují skvělou dějovou linií,“ říká Mostow. „Nesnažím se jít ve stopách Jamese Camerona. Jsem obdivovatelem jeho dvou Terminátorů stejně jako kdokoliv jiný a mým hlavním cílem bylo natočit film, který bych chtěl coby fanoušek této filmové série sám vidět.“

„Když lidé vyjdou ze dveří kina, neřeknou si pouze ‚speciální efekty byly úžasné‘ nebo ‚akční scény byly strhující‘. Řeknou si také ‚tento příběh byl velmi dramatický a emocionální a byl odvyprávěn úžasným způsobem‘. Jonathan odvedl skvělou práci a spolu s Mikem Ferrisem a Johnem Brancatem dovedl scénář do podoby, která je velmi poutavá a vzrušující,“ dodává Schwarzenegger.

Příběh se odehrává deset let poté, co Terminátor pomohl Johnu Connorovi a jeho matce Sarah odvrátit hrozbu soudného dne. Od té doby se v jejich životech leccos změnilo.

„Přestože jsem věděl, že je tento film předmětem velkého očekávání, necítil jsem se pod tlakem. Stále totiž vím, jak Terminátora ztvárnit způsobem, na který jsou diváci zvyklí,“ říká Schwarzenegger. „Základem je chovat se jako stroj, nikoliv jako člověk.“

„Vzhledem k tomu, že tentokrát nehraji stejného Terminátora jako v druhém pokračování, musel si můj robotický svěřenec znovu osvojit základy lidského chování,“ říká Schwarzenegger o postavě robota T-800, kterou v tomto filmu ztvárnil. „Musel se znovu naučit různé jazykové detaily a osvojit si nejčastější způsoby jednání s lidmi. Bylo nutné jej zahrát tak, aby výsledek vyvolával dojem, že se v jeho případě jedná o zcela novou zkušenost. Díky tomu jsme měli spoustu příležitostí vložit do scén humor.“

„Postava Terminátora má jedinečnou schopnost přerušit napětí nějakým komickým prvkem, aniž by tím scéna jakkoliv utrpěla,“ dodává Mostow. „Arnold si ze sebe dokáže dělat legraci způsobem, který je u publika velice oblíbený.“

Tentokrát je protivníkem Schwarzeneggerova zastaralého modelu Terminátora dosud nejvyspělejší stroj Skynetu: T-X. Základem tohoto vražedného robota je kostra ze speciálních železných slitin, která je potažena tekutým kovem. T-X, které povrchová úprava propůjčuje vzhled půvabné ženy, disponuje plasmovým kanónem, možností změnit svou podobu a schopnostmi ovládat ostatní stroje. Je mnohem silnější, rychlejší, rafinovanější a odolnější než zastaralý model T-800.

T-X byla vyslána zpět v čase, aby dokončila misi svého neúspěšného předchůdce. Stejně jako T-1000 z Terminátora 2 je i ona pověřena úkolem zabít Johna Connora a odstranit tak největší překážku při budoucí vzpouře strojů. „Likvidace Johna Connora je jediný způsob, jak v budoucnosti umožnit vzestup strojů,“ říká Schwarzenegger. „Proto jej Terminátor musí před touto novou hrozbou ochránit za každou cenu. T-X je však na mnohem vyšší technologické úrovni a Terminátor ví, že je schopna ovlivnit způsob jeho naprogramování, což z ní činí extrémně nebezpečného protivníka.“

Obsadit roli T-X bylo velmi náročné. „Bylo nutné, aby herečka splňovala jeden základní předpoklad: musela být schopna přesvědčit publikum, že by při fyzickém souboji dokázala porazit Terminátora,“ říká Mostow. Do konkurzu se přihlásilo více než 10 000 hereček z osmi zemí. „Než jsme začali s konkurzem, říkal jsem si, ‚Jak těžké může být zahrát robota?‘,“ podotýká Mostow. „Později jsem nabyl přesvědčení, že je to možná ta nejtěžší úloha, která může herce potkat. Člověk se při hraní musí oprostit od všech přirozených citových reakcí. Týká se to i způsobu, jakým chodí. Robotická chůze je velmi přesná a plynulá, nepřipouští žádné odchylky.“

Pro roli T-X chtěl Mostow získat méně známou herečku, kterou diváci zatím neměli možnost vidět v žádném velkém filmu. Vyvolenou se nakonec stala Kristanna Loken, známá především díky své roli v televizním seriálu Philly.

„Kristanna je skvělá herečka s velmi dobrodružnou povahou, která se nebojí drsných scén a kaskadérských kousků. A přesně to jsme potřebovali,“ říká Mostow. „O roli usilovalo velmi mnoho hereček a Kristanna byla ze všech suverénně nejlepší. Během konkurzu dělala pohyby, které téměř překračovaly rámec lidských možností, a zároveň při tom dokázala udržet naprosto klidný a bezvýrazný obličej, ve kterém se vůbec neprojevovaly známky námahy. Právě to bylo pro roli klíčové,“ dodává Schwarzenegger.

Na rozdíl od ostatních Terminátorů však T-X není vybavena pouze útočnými zbraněmi a umělou inteligencí. „T-X může k dosažení svých cílů využívat ženského půvabu a určitých specifických vlastností, což jí oproti předchozím Terminátorům dává nesporné výhody,“ říká Loken.

John Connor se znovu dostává do situace, kdy se v jeho bezprostřední blízkosti odehrává souboj dvou Terminátorů. Přestože se den zúčtování (který byl v předchozím filmu stanoven na 29. srpen 1997) obešel bez jakýchkoliv zničujících událostí, Connor nepodstupuje žádná rizika, která by mohla vést k jeho odhalení – nežije na stálém místě, nepoužívá mobilní telefon a kreditní karty a vyhýbá se veřejným prostranstvím, kde jsou lidé sledování bezpečnostními kamerami. Chová se způsobem, který znemožňuje, aby jej vystopoval Skynet. „Connor si není zcela jistý, zda se mu opravdu podařilo změnit budoucnost,“ říká Mostow. „Proto se snaží žít nenápadným způsobem. Mohl by vést obyčejný život jako kdokoliv jiný, ale to mu nedovoluje jeho vrozená paranoia. Když pak znovu spatří Terminátora, je to pro něj důkaz, že jeho opatrnost nebyla ani zdaleka přehnaná. Zároveň si však uvědomuje, že svému budoucímu osudu zřejmě neunikne.“

„Je těžké najít herce, který by ve svých 22 nebo 23 letech dokázal věrohodně zahrát člověka, na jehož bedrech leží osud celého lidstva,“ říká Mostow. „Nick Stahl však v této úloze působil velmi přesvědčivě. Má v sobě dostatek vážnosti, která se odrazila také v jeho filmové postavě.“

„Věděl jsem, že k této roli musím přistupovat svým vlastním způsobem,“ říká Stahl. „Connor vedl osamělý život a byl izolován od okolního světa. Nyní je šokován zjištěním, že válka, jejíž průběh zásadně ovlivnil už jako dítě, ve skutečnosti neskončila a je stále velmi vážnou a naléhavou hrozbou.“

Více než tříměsíční natáčení začalo 14. dubna 2002 v Los Angeles. „Vzpomínám si na okamžik ze začátku natáčení, kdy Arnold poprvé vystoupil ze svého přívěsu v kultovním Terminátorově kostýmu – v kožené bundě, se slunečními brýlemi a s velkou brokovnicí,“ říká Mostow. „Když přišel na scénu, aby natočil první záběr, otočil jsem se na štáb a řekl: ‚Vážení, právě jsme začali natáčet dalšího Terminátora.‘“

Schwarzenegger překvapil filmový štáb i herecké kolegy intenzitou své fyzické přípravy. „Když jsme začali natáčet, měl Arnold úplně stejné proporce jako při natáčení Terminátora 2,“ říká Mostow o Schwarzeneggerovi, kterému kožená bunda z prvního dílu padla jako ulitá. „To nejsou žádné speciální efekty, ale výsledek poctivého tréninku.“

„Rád jsem znovu začal pracovat na tom, abych se dostal do kondice, ve které jsem byl při natáčení předchozích dvou dílů,“ říká Schwarzenegger, který věnoval přípravě 3 – 5 hodin denně (aby si zachoval fyzickou zdatnost i během natáčení, věnoval cvičení obědové přestávky). „Posilování, nacvičování scén, příprava na kaskadérské kousky – to všechno pro mě bylo potěšením.“

Stejně jako ve všech ostatních případech si Schwarzenegger přál zahrát většinu kaskadérských kousků sám. „Vzhledem k tomu, že se celý život věnuji cvičení a vzpírání, jsem byl vždycky dobře připraven na fyzické nároky, kladené těmito filmy. Každý kaskadérský kousek je pro mě novým vzrušujícím zážitkem.“

Hlavním zdrojem nejnáročnějších kaskadérských výkonů ve filmu byla divoká akční sekvence, ve které T-X projíždí městem se stotunovým jeřábem. Během jízdy demoluje obrovským ramenem, na jehož konci visí Terminátor, požární vůz a následně i skleněnou budovu. Strhující scéna, kterou navrhl Mostow spolu se stunt coordinatorem Simonem Cranem, byla natočena na půlkilometrové ulici, postavené výhradně za tímto účelem v kalifornské konstruktérské dílně, kde se vyrábějí letadla Boeing. K natočení scény, ve které rameno jeřábu s Terminátorem naráží do skleněné budovy, bylo použito celkem 14 kamer, protože zde – stejně jako v mnoha dalších případech – nebyla možnost scénu opakovat.

„Při natáčení každého filmu se vám vryje do paměti určitá vzpomínka. A já si budu do smrti pamatovat těch několik týdnů, které jsem strávil zavěšený na háku toho obřího jeřábu, který mě vláčil sem a tam a mlátil se mnou o různé věci,“ vzpomíná s láskou Schwarzenegger. „Bylo to neuvěřitelné. Přestože jsme úzkostlivě dodržovali všechna bezpečnostní opatření, někdy to bylo skutečně o vlásek.“

Nezbytnou součástí filmového štábu byl odborník na speciální efekty Stan Winston. Winston v minulosti přivedl k životu prvního Terminátora a odnesl si dva Oscary za práci na jeho druhém pokračování. „Stan je génius,“ říká Schwarzenegger. „Podobně jako malíř dokáže uchopit svou vizi a přivede ji úžasným způsobem k životu. Jeho efekty ve třetím Terminátorovi diváky opět ohromí.“

„Jsem velmi hrdý, že mohu znovu přivést k životu natolik významnou postavu, jako je Terminátor,“ říká Winston, který se proslavil také díky práci na filmech jako Jurský park nebo A. I. Umělá inteligence. „Úkol navrhnout a sestrojit dva nové typy Terminátorů – T-X a T-1 – byl pro mě velikou výzvou, kterou jsem s nadšením přijal.“

Během samotného tvůrčího procesu pak Winstonův tým 150 umělců znovu posunul hranice animatronických filmových efektů. „V prvním Teminátorovi jsme zobrazili obnaženou kostru T-101 pomocí jednoduchých loutek a několika mechanických efektů,“ vzpomíná Winston. „Pro druhý díl jsme vyvinuli mnohem pokročilejší technologie, díky kterým poté vzniklo několik extrémně komplikovaných modelů robota T-1000. V kombinaci s digitálními efekty jsme pak dokázali věrohodně zobrazit jeho fyzickou schránku, jejíž podstatou byl tekutý kov. V Terminátorovi 3 používáme robotické technologie, jejichž pohybové schopnosti nemají na světě obdoby.“

Režisér Jonathan Mostow s Winstonem úzce spolupracoval na vzhledu robota T-1 – předchůdce modelu T-101, kterého ztvárnil Schwarzenegger. „Chtěl jsem ve filmu ukázat první generaci Terminátorů, aby divák získal představu, jak to všechno začalo,“ vysvětluje Mostow. „Pokládali jsme si různé otázky: Jakými zbraněmi by měl být tento robot vybaven? Jakým způsobem by měl přijímat vizuální vjemy? Jak by se měl pohybovat? Nakonec jsme přišli s primitivním, ale smrtícím strojem, který je napůl robot a napůl tank.“

Po dokončení návrhu vzhledu a funkcí čekal Winstonův tým náročný úkol – konstruktéři museli najít způsob, kterým by bylo možné robota sestrojit. Na počítači byl nejprve vytvořen jeho trojrozměrný model. Podle něj pak byly pomocí průmyslových strojů vyřezány jednotlivé součásti, ze kterých byly (po náročném ručním opracování) roboti sestaveni.

„Žádný z robotů T-1 v tomto filmu není miniatura ani digitální efekt – každý z nich je skutečný, funkční robot,“ říká Winston.

Použití digitálních efektů bylo však v některých případech nevyhnutelné. Na vizuálně nejnáročnějších scénách filmu pracovali odborníci ze studia ILM v čele s Pablo Hermanem. Kvůli specifickým požadavkům některých scén bylo dokonce nutné vyvinout zcela nové technologie. V jedné části filmu je tekutý povrch T-X zmagnetizován do té míry, že se začne sloupávat a postupně odhaluje její slitinovou kostru. „Neměli jsme žádný program, pomocí kterého by bylo možné znázornit a ovládat proudy tekoucího kovu,“ vysvětluje Herman. „Začali jsme tedy zkoumat jeho hustotu, hmotnost, objem a tvar a zjišťovali jsme, jak by se choval za podobných podmínek. Byl to skutečně velmi komplikovaný proces.“ Na algoritmu, který byl nakonec ve scéně použit, pracoval tým odborníků šest měsíců.

„Před pěti lety by tento film nemohl vzniknout. Vlastně by nemohl vzniknout ani před rokem,“ říká Mostow. „Pro vizuální efekty jsme použili nejmodernější technologie, které v současné době existují.“